MODRÁ

MODRÁ… moje nejoblíbenější barva. Už od mala. Ne, nejsem chlapeček, ale k růžový jsem nikdy netíhla… Ano, líbí se mi růžová prasátka.

Ale modrá, to je moje královna. Je zosobněním svobody, optimismu, naděje, rovnováhy, víry v to lepší… ve všechny ideály… Když se řekne „modrá“, mám chuť zavřít oči a úplně se jí nechat polapit, unést do tam, kde se nic neřeší, kde se jenom „je“. Mám ráda modrou oblohu bez mráčku, modrý obzor bez konce, modrobílé pruhy na tričku i v zimě, stříbrný prsten s modrým kamenem, tyrkysově modrý šátek kolem krku, starý dřevěný stolek nedbale natřený modrou barvou v kuchyni, sytě modrou na stěně… A vůbec nejradši sedávám všude, kde je té modré co nejvíc a ze všech stran… Působí ozdravně, uklidňuje… A když ozdraví mysl, ozdraví i tělo, věřím v to… A dokonce jsem se nedávno dočetla v jednom časopise o designu, že jelikož modrá uklidňuje, je momentálně velmi „in“ a perfektně se hodí do stresového městského prostředí… Navrhla bych proto, vyrábět beton v odstínech modré, když už je ho ve městech moře, mohl by pohled na něj uklidňovat…